Metoda TIG se díky svým vlastnostem řadí mezi oblíbené svařovací techniky v průmyslu. Tato metoda je založena na použití speciální drátěné elektrody z wolframu, která je nehořlavá.

Při TIG svařování je elektroda vysunuta z hořákem (zapalovačem), takže se nedotýká svařovaného materiálu. Namísto toho se používá vodivá ochranná atmosféra, obvykle argon nebo helium, která chrání svařovanou oblast před oxidací a znečištěním z atmosféry.

Při průchodu elektrody vytéká z ní oblouk a vytváří teplé a tavenou svařovací lázeň, která propojuje svařované materiály. TIG svařování se často používá při svařování neželezných kovů (např. hliník, titan, měď) a tenkých plechů.

Přesnost a kontrola jsou klíčové výhody metody TIG. TIG svařování umožňuje operátorovi přesné ovládání průtoku plynu, napětí a rychlosti dodávky svařovacího drátu. To umožňuje vytvoření pevného a esteticky příjemného svaru s minimálními vadami.

TIG svařování je také vhodné pro obnovování a opravy, protože dovoluje svařování tenkých nebo rozporétných materiálů. Svařování TIG je však náročné a vyžaduje zručnost a trénink. Tento proces je pomalejší než jiné metody svařování, protože vyžaduje důkladnou přípravu a precizní práci.